Interdog Bohemia Mladá Boleslav 2009

Výstava v Mladé Boleslavi byla další v ČR po delší pauze, kam jsem se s pánečky vypravil. Na Mladou Boleslav nemám z minulého roku zrovna dobré vzpomínky. Nechtěl jsem se nechat změřit a tak mi pan rozhodčí nedal titul, i když jinak jsem se mu moc líbil. Posuzovat nás měl pan Buba a pánečci byli zvědaví, jak se mu budu líbit a hlavně, jak bude hodnotit. Na klubovce v Lysé posuzoval moc hezky a udělal z toho show.
Vyjeli jsme ráno ještě za tmy od pánečka ze Zbýšova, kde jsme přespali, abychom to měli blíž. Celou cestu jsem, jak je mým dobrým zvykem, prospal a probudil se až při sjíždění z dálnice. Už když jsme dojížděli na parkoviště jsem si stihl najít svého úhlavního nepřítele v autě před námi. Dal jsem mu co proto, lekl se mého zlověstného vrčení tak, že se začal prát s druhým psem, který tam jel s ním. Pánečci mě sice okřikovali, že toho mám nechat, ale svého jsem docílil (vystrašil psa v autě přede mnou), takže jsem si zase spokojeně lehl. 
Počasí nám docela přálo, i když to vypadalo na déšť, ale naštěstí nakonec nepršelo a udělalo se teplo.
Pan rozhodčí nezklamal a posuzoval velmi zábavně. Bavili se lidé okolo i sám pan rozhodčí, prostě ideální výstava. Páneček byl (jako obvykle) nervózní jak pes (zajímalo by mě, kde se tohle pořekadlo vzalo, já sem nebyl nervózní vůbec) a tak jsem věděl, že to bude úspěch. A taky že byl. Šel jsem poprvé do pracovní třídy a tam jsem svou konkurenci bez milosti zničil svou krásou, elegancí a šarmem. Pan rozhodčí mi udělil titul CAC a moc jsem se mu líbil.
Protože jsem získal titul, postoupil jsem do soutěže o CACIB, kvůli kterému jsme vlastně na výstavu jeli. Vše probíhalo výborně, nádherně jsem se předváděl, pan rozhodčí dokonce řekl, že se mu moc líbím, jak jsem nasvalený (konečně si někdo všimnul pořádně). Prohlížel si nás v postoji a tam mě právě chválil. Jenže pak jsme museli ukázat i co umíme v pohybu a pak se to stalo. Nějaký hulvát na mě zezadu naběhl i se svým šedým ořechem. No samozřejmě že jsem se proti tomu ohradil a zaštěkal ať táhne pryč. Jenže chyba lávky, to nemá pan rozhodčí rád, když v kruhu mluví ještě někdo jiný než on, a tak mě napomenul a nezapomněl na to ani při výběru vítěze. Odsunul mě za mou neposlušnost až na 3. místo za psa, kterého jsem v mladých několikrát porazil a který šel celou dobu v mimochodu (jaká nespravedlnost). Ale co, příště prostě vyhraju já a hotovo.